Město: Pestera (poblíž Petrosani) GPS Parkování: 45.453281N, 23.318531E GPS Místa: 45.4537606N, 23.3183253E Dopravní prostředek Místo doporučuji navštívit autem

Stručný popis: Jeskyně je dlouhá 455m a je přístupná i mimo otevírací dobu. Pokud pojedete autem přes Petrosani někam do hor, tak vřele doporučuji se tady zastavit a nabrat po cestě energii. Spaní pod širákem a nebo určitě i ve stanu není žádný problém.

Hory v Rumunsku nám už s Jirkou trochu lezou přes lýtka do stehen, a tak plánujeme takový volnější den. V Petrosani se stavujeme v Kauflandu, kde bereme jídlo na celý den a alkohol na celý večer. Na parkovišti před Kaufem koukáme do mapy a vybíráme místo u řeky, kde dáme pozdní oběd. Ideálně, kdyby se pak u té řeky dalo alespoň lehce opláchnout. Zároveň je ale jasná dohoda – žádný nekonečný hledání eňo-ňuňo místečka na sváču, pač už se blíží čtvrtá hodina, máme hlad a bude hlavně potřeba najít nějaké perfektní místo na přespání..

Přijíždíme tedy na zvolený bod u řeky za město, ale po pár pohledech do vody a okolí je nám jasný, že takhle jsme si to nepředstavovali. A ono když člověk zapojí i trochu logiky, tak si uvědomí, že když si vybere místo po proudu za městem, který od pohledu působí hodně průmyslově, tak nemohl ani nic moc jinýho čekat.. Ale znáš to – dohoda je dohoda, takže ji rušíme a vybíráme jinej bod u řeky, ale tentokrát už před městem, kde už opravdu zakotvíme.

Projíždíme město, ale Jirka naviguje jak z pomocné školy a já tak domluvenou odbočku míjim. 🙂 To už trochu hudruju a upozorňuju ho, že už po cestě do Rumunska stál jako navigátor za hovno a za tu dobu se s těma mapama v mobilu už mohl trochu naučit… 🙂 On mezitím hledal a říká, že není potřeba plašit a že o pár kiláků dál se dá také odbočit a dostat k nějaké řece, kde to podle mapy vypadá přijatelně na piknik u řeky. Působí u toho sice dost nejistě, tak to pohledem kontroluji, ale moc toho za jízdy nevidím, takže nezbejvá než mu věřit. Odbočku míjim i tentokrát… Jirko, tvl… 🙂 Ale to už se tomu tlemíme a asi o kilák níž to otáčim a vracíme se. Zajímavý bylo, že další den už Jirka navigoval jak asistent ve voze Rallye a to i v místech, kde to vůbec nebylo jednoduchý. Člověk by možná řekl, že se skvěle učí, ale on to jen přestal mít u prdele… 🙂

Každopádně chtě nechtě nakonec dorážíme na podle mapy zelený flek u řeky, který vybral Jirka a se zatajeným dechem doslova čumíme, jaký že místo se nám to podařilo objevit. Nejprve projíždíme okolo jeskyně s fakt masivním vchodem, podél který se táhne další kus skály, takže v nás trochu svitla naděje, že by jsme mohli využít i to lezení, který vezeme a s velkým zájmem pozorujeme i plac, který pod kopcem vypadá velmi nadějně.

Auto parkuji hned podél cesty a vyrážíme na průzkum k řece. Údolí podél řeky je krásná zelená nížina s asi třemi ohništi na docela rozsáhlém prostoru, takže paráda.. Skála podél řeky na lezení moc nevypadá, takže mírné zklamání, ale furt jsme plný očekávání – co ta jeskyně, sakra? Takže zpátky kolem auta ke vchodu do jeskyně. Ten vstup do jeskyně je opravdu masivní. Už v „předsíni“ jeskyně zjišťujeme, že se nejedná jen o otvor ve skále, kterej by se dal prozkoumat za deset minut se světlem z mobilu, takže valíme do auta pro čelovky a taky se konečně najíst, jeskyně neuteče.

Při druhém vstupu do jeskyně už si situaci více prohlížíme a zjišťujeme například, že na jeskyni se běžně vybírá vstupný a i přesto, že na přemostění při vstupu je brána, tak ta je otevřená a jeskyně je tak přístupná pro veřejnost i mimo otevírací dobu. Boží!
Jeskyně je fakt veliká a v jedné z jejich místností se nachází nějaké fresky na zdích. Ač se asi nejedná o archeologický objev, tak člověka to donutí se zamyslet, jak se tady v době kamenné muselo skvěle žít. Jeskyně má 455 metrů a přes uvnitř protékající řeku je několikrát velmi kvalitně přemostěná. Uvnitř jeskyně jsou vidět zhasnutá světla, ale my jsme oba rádi, že jsme se tu ocitli po zavíračce a můžeme si to tu prozkoumat na vlastní pěst.

Po průzkumu už z auta balíme základní věci na kemping u ohně – maso na grilování, chlast a spaní. Vybírame ohniště a kempujeme. Dřeva je v okolí docela po málu a větší zásoby objevujeme až výš ve stráni. Večer grilujeme, popijíme a povídáme. Super atmosféra. A ráno…

…Rána v Rumunsku pod širákem vás snad vždycky něčím překvapí. Tentokrát mě budí Jirka slovy „Vstávej, to budeš mít radost. Oni nám sem pouštěj krávy.“ Doufajíc, že si dělá prdel, otevírám oči, sedám na karimatku a hledim na ty dvě potvory, který k „nám“ do areálu u řeky vypouští Rumunka na pastvu. Fakt se trošku bojim všech zvířat větších než já, takže chvíli přemejšlim, jestli si to mám hodit rovnou a nebo jestli mám zkusit zabalit co poberu a zdrhat pryč.. Nakonec balim cígo a v klidu na karimatce vyčkávám, co se bude dít. Těm krávám jsme nakonec samozřejmě úplně šumák a za pár minut si na jejich přítomnost zvykáme. Dáváme ještě snídani, oplach v řece a vymejšlíme plány na dnešní den.

Pokud pojedete autem přes Petrosani někam do hor, tak vřele doporučuji se tady zastavit a nabrat po cestě energii. Spaní pod širákem nebo určitě ani stan není žádný problém. Nedaleko by měly být i nějaký vodou průchozí skalní soutěsky, ale o těch nic nevim, ty jsem vygooglil až při psaní tohohle článku. 🙂

Jen doplním, že návštěva proběhla v červenci 2017, tak se toho snad moc nezměnilo.

Video autora článku