Stát, město: Ukrajina, Lvov GPS Místa: 49.8419519N, 24.0315922E Doprava: Doporučuji dálkový autobus, ovšem vyšší kvality. Případně auto.

Stručný popis: Lvov je kulturním a hospodářským centrem západní Ukrajiny. Leží pouhých 60 kilometrů od polských hranic. Jedná se o místo, v němž se z historických důvodů mísí východoevropské kulturní, architektonické a hospodářské prvky s těmi středoevropskými.

Když se řekne Ukrajina, vybaví se běžnému smrtelníkovi spousta věcí. Rozlehlé pláně plné zeleně, slovanské ženy, brutální mafie, černobylská katastrofa, nebo třeba všudypřítomná chudoba a s ní spojená postsovětská atmosféra. Zároveň je to země, před jejíž návštěvou vás budou vaši blízcí spíše varovat, natož aby vás v ní podporovali. Celkový obrázek, který má většina lidí o Ukrajině, je však do značné míry mlhavý, nejistý a plný stereotypů. Nejinak tomu bylo v mém případě. Rozhodl jsem se proto, že poslechnu svou duši dobrodruha a pojedu zjistit, jak se věci skutečně mají.

Mou první zastávkou byl Lvov, zhruba sedmisettisícové město kousek od hranic s Polskem. Vízum nebylo třeba řešit, občané EU mají na území Ukrajiny volný vstup, a to na poměrně dlouhou dobu. Lvov jsem zvolil pro jeho barvitou historii, architektonickou krásu a, co vám budu povídat, rovněž pro jeho blízkost, kterou jsem vnímal jako možnost uctivě se vzdálit, kdyby se mi náhodou Ukrajina příliš nepozdávala. Nutno však podotknout, že mé obavy byly zcela neopodstatněné.

K cestě tam jsem zvolil autobus ukrajinského dopravce, který jel z Olomouce přímo do Lvova. Navíc byl ve srovnání s tuzemskými dopravci téměř o polovinu levnější, přičemž předpokládaná délka cesty byla víceméně stejná. A měl celé tři hvězdičky z pěti možných! Paráda, že? Ne tak docela. Řeknu jen, že kdybych si zjistil, že se na hranicích musí čekat někdy i celých šest hodin, tak si připlatím za náš český Leo Express s pohodlnými sedačkami a dostatkem místa pro nohy. A hlavně s funkční klimatizací.

Dokážete si nejspíš představit, že jsem po zmíněných cestovních peripetiích nedorazil do Lvova ve zrovna nejlepší náladě. Ten si však pro mě hned na začátku přichystal opravdovou lahůdku, o které jsem četl, ale příliš jí nevěřil. Představte si, že nasednete do autobusu, zaplatíte řidiči (lístek nedostanete, s čímž jsem byl obeznámen) a jdete se postavit víceméně doprostřed, aby váš kufr nepřekážel místním vracejícím se z tržnic domů na oběd. No a najednou vás někdo šťouchá do ramene a podává vám pět hřiven, čili necelých pět korun. Shodou okolností cenu jízdného. Co uděláte?
Obyvatelé západní Evropy se budou divit, nicméně ve Lvovských autobusech a maršutkách (nikoliv však v tramvajích, tam dostanete ještě lístek) to funguje tak, že cestující, kteří nastoupí do zadní části vozidla, jednoduše podají cestujícímu před sebou peníze, ten je předá dál, další zase dál, až nakonec skončí u řidiče. Pozoruhodné, že? No a teď si představte, že když nemáte přesný obnos a pošlete víc, tak vám řidič rozmění a pošle zpět zůstatek, který k vám v 99 % případů opravdu doputuje. Stejně tak k vám doputuje lístek, jste-li v tramvaji. A pokud ne, tak věřte tomu, že se Ukrajinci dokážou svých peněz a jízdenek velmi hlasitě domáhat. Nakonec jsou však vždycky všichni spokojení.

Sám o sobě je Lvov opravdu krásné město. Pokud jste někdy byli v Olomouci a líbila se vám, budete se zde cítit jako doma. Velká koncentrace kostelů a jiných architektonických památek, staré obytné budovy a opravdu nádherné historické centrum přímo vybízí k procházkám. Pokud vás městský ruch unavuje, najdete útočiště v některém z mnoha místních parků. Příjemným bonusem jsou potom skutečně nízké ceny, a to nejen ubytování, ale rovněž jídla a ostatních komodit. Pokud si chcete dát něco místního na zub a neradi vaříte, v celé zemi fungují sítě nejrůznějších jídelen, jako třeba Puzata Hata, kde můžete za pár korun ochutnat nejrůznější místní speciality. Musím však varovat vegetariány, vegany nebo jedince s různými dietetickými omezeními. Místní kuchyně vám bohužel není nastavena příliš příznivě. Pokud však milujete kávu, Lvov vám to tisíckrát vynahradí.

V úvodním odstavci jsem zmiňoval nejrůznější stereotypy. Spousta z nich skutečně platí, obzvláště zmíněné chudší poměry místních, postsovětská atmosféra nebo třeba všudypřítomná láska ke kávovarům. S potěšením musím konstatovat, že rovněž pověstná krása místních žen není čirý mýtus. Doporučuji rovněž návštěvu místních trhů, kde si na jednom místě můžete koupit brambory, koberec, nebo třeba Řád Hrdiny Sovětského Svazu. Pokud vás babička varovala, že vás na Ukrajině ukradnou a rozprodají na orgány, tak vězte, že je ve městě bezpečno a že noční procházky a toulky rozhodně nejsou sebevražedným počinem. No a pokud carpe noctem (užívej noci) je vašim osobním mottem, máte k dispozici spoustu vináren, hospod a klubů, ze kterých doporučím třeba hospodu Kryivka. Pozor, musíte znát heslo!

Suma sumárum, mé první dojmy z Ukrajiny byly velice pozitivní. Obzvláště Lvov je pak město, kterého se v žádném případě nemusíte bát a které má co nabídnout, ať už cestujete za jídlem, architekturou, cigaretami za babku (doslova) nebo za čímkoliv jiným. Troufám si říci, že pokud plánujete tuto zemi navštívit, jedná se o ideální startovací destinaci. Mé další kroky vedly do Kyjeva, což je ovšem místo zcela jiné a kam jsem jel také proto, abych navštívil jisté místo s poněkud výbušnou minulostí. Ale o tom někdy příště.